Potravinová alergie, potravinová dyspesie 

 

Potravinová alergie je jeden z obrovských problému ordinace gastroenterologa. Nejpíše budeme muset v čase uznat, že počet pacientů s touto problematikou je podstatně vyšší, než se domníváme. Budeme muset nejspíše upravit naše algorytmy vyšetření, zkvalitnit odběr anamnézy naších pacientů, vylepšit diagnostické testy potravinové alergie a jejich interpretace a zkvalitnit vyšetření ultrazvukem ev.hodnocení bioptických materiálů.

 

Tato problematika je centrem našeho zájmu již od roku 2000. Od té doby se snažíme vyhledávat pacienty s potravinovou alergií schovanou za nejrůznější symptomatologií nebo pacienty bez klinických projevů u kterých nacházíme laboratorní či již chorobné změny jako chudokrevnost, osteoporosa, únava a pod. a ultrazvukové projevy typické pro alergii na potraviny kterou hodnotíme jako funkční změny kliček tenkého střeva.

 

Postup pro diagnostiku potravinové alergie v naší ambulanci je velice jednoduchý. Po vyhodnocení cílené anamnézy realizujeme ultrazvukové vyšetření žaludku a kliček tenkého a tlustého střeva, a při UZ typických projevech pro alergií realizujeme odběr séra pro imunologické vyšetření protilátek ev. nutné endoskopické vyšetření žaludku a dvanáctníku ev. tlustého střeva s cíleným odebráním vzorků sliznice (biopsie).

Všechny tyto uvedené body mají své diagnostické úskalí a můžou směrovat k závěrům jasně negatívním až jednoznačně pozitívním. 

Problém nastáva v okamžiku hraničních nálezů (v serologii, histologii či na ultrazvuku), kterých je, dle naších zkušeností nejvíce. Nelze jednoduše povýšit hraniční nález na jasnou patologii, ale ani jednoznačnou negativitu nálezu. Nelze jednoznačně diagnosu pacientovi "přišít" nebo naopak se od hraničního nálezu zcela oprostit a zařadit pacienta do skupiny funkčních dyspeptických syndromů. Nelze ale ani čekat.......

Alergická nemoc a celiakie se vyvíjí léta. Léta se hromadí protialergické bílé krvinky - lymfocyty ve sliznicích žaludku, dvanácterníku a střeva a s jejích hromaděním rostou klinické potíže pacienta, rostou hodnoty protilátek, mění se sliznice ev. ultrazvukové nálezy střeva.   

I když je to mnohokrát k nevíře, břišní ultrazvuk může rozvinutou alergii a celiakie velice dobře "vidět", diagnostikovat. Máme zkušenost, že ultrazvukové vyšetření kliček tenkého střeva, "předběhlo" stanovení diagnosy celiakie i o několik let.

Byl bych rád, kdyby se v průběhu let pohled na problematiku potravinové alergie a celiakie sjednotil. Aby byl nahrazen názvem astma žaludku či astma střev, které podstatně lépe vyjadřují "zánětlivé" změny sliznice žaludku a střev (podobně jako jsme zvyklý u astma bronchiale). Chápání této problematiky z pohledu zánětu, by rozhodně  prospělo jak v přístupu k vyšetřování ale zejména k léčbě těchto pacientů.

Viz přednáška: Astma žaludku, astma střev. Invaginace střevní u potravinové alergie.

MUDr.Compeľ Vladimír